Polyhydroxyalkanoáty (PHA) neboli polyhydroxymastné kyseliny patří do skupiny biologicky odbouratelných polyesterů. Podobně jako u mnoha savců, včetně člověka, kteří mají energetické zásoby ve formě tělesného tuku, existují i bakterie, které mají vnitrobuněčné zásoby ve formě polyhydroxyalkenoátů. Zde mikroorganismy uchovávají obzvláště vysoké zásoby energie (až 80 % vlastní tělesné hmotnosti) pro případ, že se jejich zdroje potravy vyčerpají. Chovem tohoto druhu bakterií a jejich krmením cukrem nebo škrobem (většinou z kukuřice), případně rostlinnými oleji nebo jinými živinami bohatými na uhličitany, je možné získávat PHA v průmyslovém měřítku. [11] Nejběžnějšími typy PHA jsou PHBPolyhydroxy butyrát (PHB) je polyhydroxyalkanoát (PHA), polymer patřící do třídy polyesterů, které jsou zajímavé jako biologicky získávan... More (polyhydroxybutyrát, PHBVPolyhydroxy butyrát (PHB) je polyhydroxyalkanoát (PHA), polymer patřící do třídy polyesterů, které jsou zajímavé jako biologicky získávan... More a PHBHPoly(3-hydroxybutyrát-co-3-hydroxyvalerát) je polymer polyhydroxyalkanoátového typu. Jedná se o biologicky odbouratelný, netoxický, biokompatib... More). Podle druhu bakterií a jejich potravy lze vyrábět PHA s různými mechanickými vlastnostmi, od gumovitě měkkých až po tuhé a tvrdé jako ABS. Některé PHA jsou dokonce biologicky rozložitelné v půdě nebo v moři.