Menu
Menu
Tab. 1: Dopad mikroplastů a cíle udržitelného rozvoje OSN. Z cit.1
Existují (nejméně) čtyři způsoby, jak (mikro)plastyMateriály s velkými molekulárními řetězci z přírodních nebo fosilních surovin, vyrobené chemickými nebo biochemickými reakcemi. More negativně ovlivňují životní prostředí a lidské zdraví:
Uvíznutí v plastových předmětech může způsobit smrt mořských organismů nebo oslabit jejich životaschopnost. „Vybavení duchů“ – vyřazené nebo ztracené sítě, které plavou v oceánech, tvoří téměř polovinu „Velké tichomořské odpadové skvrny“.2
Pozření (mikro)plastů narušuje potravní aktivitu, růst a reprodukci. MikroplastyMikroplasty jsou obecným termínem pro úlomky plastů různého původu o velikosti do 5 mm. Jejich výskyt je spojen především s jejich přítom… More a nanoplasty More se ze střev dostávají do lymfatického a krevního systému, hromadí se především v játrech, kde způsobují záněty a narušují energetický a lipidový metabolismus.3
Biologickým indikátorem problému plastového odpadu v mořích jsou mořské želvy. Od roku 1970 do roku 2018 bylo ve 131 vědeckých publikacích popsáno požití plastových částic mořskými želvami. Želvy v Tichém oceánu pozřely mnohem větší množství než kdekoli jinde.4
Nejde však jen o problém oceánů. Je to i problém pevniny. Plasty zabíjejí přibližně 1 % velbloudů dromedárů. Plast nalezený v jejich tělech vážil od tří do 64 kilogramů. „Z pohledu velbloudů … pokud to není písek, je to potrava,“ uvádí autor studie.5
Požitím (mikro)plastů jsou ohroženi všichni mořští i suchozemští živočichové, a to včetně člověka. Lidé se však na rozdíl od zvířat mohou vyhnout konzumaci plastů ve velkých množstvích.
Aditiva mohou tvořit až 70 % hmotnosti plastů. Jsou to především změkčovadlaZměkčovadlo je látka, která se přidává do materiálu, aby byl měkčí a ohebnější, aby se zvýšila jeho plasticita, snížila jeho viskozi… More a plniva, ale také nehořlavé látky, antioxidanty, barviva, maziva atd. Tyto látky obvykle nejsou chemicky vázány v polymeru, ale jsou součástí kompozitu. Proto mohou tyto látky během používání nebo rozkladu plastového předmětu snadno migrovat z polymerové matrice.
Chemikálie mohou migrovat nejen mimo plastový předmět, ale také dovnitř. Perzistentní organické škodliviny (POP), jako jsou pesticidyPesticidy jsou přípravky a prostředky určené k eliminaci rostlinných a živočišných škůdců, k ochraně rostlin, k ochraně skladových zá… More (DDT) nebo PCB (polychlorované bifenyly), se vážou do polymerové matrice a putují spolu s (mikro)plastyMateriály s velkými molekulárními řetězci z přírodních nebo fosilních surovin, vyrobené chemickými nebo biochemickými reakcemi. More. Velké obavy vzbuzují také těžké kovyTermín těžký kov označuje jakýkoli kovový chemický prvek, který má relativně vysokou hustotu a v nízkých koncentracích je toxický nebo … More a antibiotika. I samotný polymerPolymer je látka nebo materiál složený z velmi velkých molekul neboli makromolekul, které jsou tvořeny mnoha opakujícími se podjednotkami. More může být zdrojem chemického znečištění – škodlivé jsou zejména halogenované zplodiny rozkladu, oligomery a monomery.6
Chemické znečištěníChemické polutanty většinou vznikají při různých lidských činnostech, jako je výroba, manipulace, skladování a likvidace chemických láte… More vyvolané (mikro)plastyMateriály s velkými molekulárními řetězci z přírodních nebo fosilních surovin, vyrobené chemickými nebo biochemickými reakcemi. More
Skleníkové plynyPlynná složka atmosféry, a to přírodní i antropogenní, která pohlcuje a vyzařuje záření určitých vlnových délek ve spektru infračerve… More se uvolňují v každé fázi životního cyklu plastů:
Pokud výroba a využívání plastů poroste podle odhadů, mohly by tyto emise do roku 2030 dosáhnout 1,34 gigatun ročně, což odpovídá emisím, které vypustí více než 295 nových 500megawattových uhelných elektráren.10
Stávající plastové hospodářství je v zásadním rozporu s Pařížskou dohodou. Emise skleníkových plynů z plastů pravděpodobně neumožní udržet nárůst globální teploty pod 1,5 °C.10
Výrobci ospravedlňují plastyMateriály s velkými molekulárními řetězci z přírodních nebo fosilních surovin, vyrobené chemickými nebo biochemickými reakcemi. More jako vedlejší produkt výroby paliv – uhlíková stopaSoučet emisí a pohlcení skleníkových plynů v systému výrobku, vyjádřený jako ekvivalent CO2 a vycházející z posouzení životního cyklu… More těžby fosilních paliv by nezmizela, ani kdybychom plastyMateriály s velkými molekulárními řetězci z přírodních nebo fosilních surovin, vyrobené chemickými nebo biochemickými reakcemi. More vymýtili. Tento argument je však zavádějící – potřebujeme snížit těžbu fosilních paliv a převést naše nároky na ekologickou energii a tento cíl musí doprovázet také omezení plastů.
Rafinace plastů patří ve zpracovatelském sektoru k odvětvím s největší spotřebou skleníkových plynů – a k těm nejrychleji rostoucím.10
PlastyMateriály s velkými molekulárními řetězci z přírodních nebo fosilních surovin, vyrobené chemickými nebo biochemickými reakcemi. More se primárně skládkují, recyklují nebo spalují. Spalování je hlavní příčinou emisí vzniklých při nakládání s plastovým odpadem. V celosvětovém měřítku se v příštích desetiletích očekává dramatický nárůst spalování plastového odpadu.10
Nezpracovaný plastový odpad má vliv na klima, protože se rozkládá. Anaerobní rozkladPři anaerobním rozkladu dochází k rozkladu organických látek mikrobiální populací za nepřítomnosti kyslíku za vzniku metanu a oxidu uhlič… More v oceánech a na skládkách vede k emisím metanu. Znečištění (mikro)plastyMateriály s velkými molekulárními řetězci z přírodních nebo fosilních surovin, vyrobené chemickými nebo biochemickými reakcemi. More navíc narušuje největší úložiště uhlíku – nadbytek mikroplastů v oceánech zhoršuje schopnost planktonu vázat uhlík prostřednictvím fotosyntézy a dopravovat ho do hlubin oceánu.10
Dalším negativním dopadem (mikro)plastového znečištění, který by neměl být opomenut, je společenský dopad. Plastový odpad má za následek ztrátu tržeb rybářů, poškození mořského průmyslu a ztrátu příjmů z cestovního ruchu.11 Jelikož společnost těží z čistého a prosperujícího životního prostředí, měla by usilovat o jeho obnovu.
1 Walker, T. R. (Micro)plastics and the UN Sustainable Development Goals. Current Opinion in Green and Sustainable Chemistry. 2021, 30: 100497. doi: https://doi.org/10.1016/j.cogsc.2021.100497.
2 Lebreton, L., B. Slat, F. Ferrari, et al. Evidence that the Great Pacific Garbage Patch is rapidly accumulating plastic. Scientific Reports. 2018, 8(1): 4666. doi: 10.1038/s41598-018-22939-w.
3 Patil, S., A. Bafana, P. K. Naoghare, et al. Environmental prevalence, fate, impacts, and mitigation of microplastics—a critical review on present understanding and future research scope. Environmental Science and Pollution Research. 2021, 28(5): 4951-4974. doi: 10.1007/s11356-020-11700-4.
4 Lynch, J. M. Quantities of Marine Debris Ingested by Sea Turtles: Global Meta-Analysis Highlights Need for Standardized Data Reporting Methods and Reveals Relative Risk. Environmental Science & Technology. 2018, 52(21): 12026-12038. doi: 10.1021/acs.est.8b02848.
5 Asher, J., 2020. Plastic waste forms huge, deadly masses in camel guts. 15. 12. 2020. [cit. 28.4., 2021.] Dostupné z: https://www.sciencenews.org/article/camel-eating-plastic-trash-waste-deadly-masses.
6 Schmid, C., L. Cozzarini and E. Zambello. Microplastic’s story. Marine Pollution Bulletin. 2020: 111820. doi: https://doi.org/10.1016/j.marpolbul.2020.111820.
7 Browne, Mark A., Stewart J. Niven, Tamara S. Galloway, et al. Microplastic Moves Pollutants and Additives to Worms, Reducing Functions Linked to Health and Biodiversity. Current Biology. 2013, 23(23): 2388-2392. doi: 10.1016/j.cub.2013.10.012.
8 Wei, W., Q.-S. Huang, J. Sun, et al. Polyvinyl Chloride Microplastics Affect Methane Production from the Anaerobic Digestion of Waste Activated Sludge through Leaching Toxic Bisphenol-A. Environmental Science & Technology. 2019, 53(5): 2509-2517. doi: 10.1021/acs.est.8b07069.
9 Hahladakis, J. N., C. A. Velis, R. Weber, et al. An overview of chemical additives present in plastics: Migration, release, fate and environmental impact during their use, disposal and recycling. Journal of Hazardous Materials. 2018, 344: 179-199. doi: https://doi.org/10.1016/j.jhazmat.2017.10.014.
10 Kistler, A. and C. Muffett, 2019. Plastic & Climate, The Hidden Costs of a Plastic Planet. www.ciel.org/plasticandclimate
11 Pham, T.-H., H.-T. Do, L.-A. Phan Thi, et al. Global challenges in microplastics: From fundamental understanding to advanced degradations toward sustainable strategies. Chemosphere. 2021, 267: 129275. doi: https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2020.129275.
Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 – Nusle
IČ: 24166855, DIČ: CZ24166855