Dopad

(Mikro)plastové výzvy při realizaci cílů udržitelného rozvoje OSN

Negativní dopady na funkce ekosystémů a ekonomické dopady na obyvatelstvo.
Přítomnost (mikro)plastů v obalech potravin, zemědělské půdě, ovoci a zelenině, rybách a měkkýších představuje potenciální riziko pro lidské zdraví v důsledku jejich požití.
Přítomnost (mikro)plastů v lidském organismu a plodu vlivem požití, inhalace a dermální expozice mikroplastů v balených potravinách, jídle a vzduchu.
Přítomnost (mikro)plastů v pitné vodě a vyčištěných odpadních vodách.
Spalování (mikro)plastového odpadu využívaného v systémech pro energetické využití odpadu přispívá k emisím skleníkových plynů, uvolňování znečišťujících látek do ovzduší a není udržitelné.
Udržitelné biologické alternativy k plastům na bázi fosilních paliv vyžadují inovace, které pomohou přispět k rozvoji oběhového hospodářství.
Vývoz plastového odpadu z rozvinutých do rozvojových zemí je považován za přenos znečišťujícího odpadu.
Bezohledné vyhazování plastů v zemích s nedostatečnými způsoby nakládání s odpady ruší kritickou městskou infrastrukturu.
Neudržitelná celosvětová produkce plastů a špatné nakládání s plastovým odpadem.
Skleníkové plyny se uvolňují ve všech fázích životního cyklu plastů, od výroby přes přepravu až po likvidaci odpadu.
Ke snížení emisí (mikro)plastů do mořských a sladkovodních ekosystémů je třeba vyvinout mimořádné úsilí.
Nesprávné nakládání s (mikro)plastovým odpadem způsobuje rozsáhlé plošné znečištění (mikro)plasty na skládkách, v městských a vesnických oblastech, v chráněných oblastech a v zemědělské půdě.

Tab. 1: Dopad mikroplastů a cíle udržitelného rozvoje OSN. Z cit.1


Warning: Undefined array key "rel" in /www/doc/www.hydalpoint.com/www/wp-content/plugins/glossary-by-codeat-premium/frontend/Core/Type/LinkTooltip.php on line 49

Warning: Undefined array key "rel" in /www/doc/www.hydalpoint.com/www/wp-content/plugins/glossary-by-codeat-premium/frontend/Core/Type/LinkTooltip.php on line 49

Existují (nejméně) čtyři způsoby, jak (mikro)plasty negativně ovlivňují životní prostředí a lidské zdraví:

  1. Znečištění odpadem – zapletení, zadušení, přetížení zažívacího traktu
  2. Chemické znečištění aditiva, perzistentní organické škodliviny, těžké kovy, zplodiny rozkladu.
  3. Klimatické změny – nadměrná výroba (mikro)plastů a špatné nakládání s odpady přispívá ke zvyšování emisí CO2

"Pokud to není písek, je to potrava."


Warning: Undefined array key "rel" in /www/doc/www.hydalpoint.com/www/wp-content/plugins/glossary-by-codeat-premium/frontend/Core/Type/LinkTooltip.php on line 49

Uvíznutí v plastových předmětech může způsobit smrt mořských organismů nebo oslabit jejich životaschopnost. „Vybavení duchů“ – vyřazené nebo ztracené sítě, které plavou v oceánech, tvoří téměř polovinu „Velké tichomořské odpadové skvrny“.2

Pozření (mikro)plastů narušuje potravní aktivitu, růst a reprodukci. Mikroplasty a nanoplasty se ze střev dostávají do lymfatického a krevního systému, hromadí se především v játrech, kde způsobují záněty a narušují energetický a lipidový metabolismus.3

Biologickým indikátorem problému plastového odpadu v mořích jsou mořské želvy. Od roku 1970 do roku 2018 bylo ve 131 vědeckých publikacích popsáno požití plastových částic mořskými želvami. Želvy v Tichém oceánu pozřely mnohem větší množství než kdekoli jinde.4

Nejde však jen o problém oceánů. Je to i problém pevniny. Plasty zabíjejí přibližně 1 % velbloudů dromedárů. Plast nalezený v jejich tělech vážil od tří do 64 kilogramů. „Z pohledu velbloudů … pokud to není písek, je to potrava,“ uvádí autor studie.5

Požitím (mikro)plastů jsou ohroženi všichni mořští i suchozemští živočichové, a to včetně člověka. Lidé se však na rozdíl od zvířat mohou vyhnout konzumaci plastů ve velkých množstvích.

Nejen problematika nulového odpadu, ale také chemického znečištění


Warning: Undefined array key "rel" in /www/doc/www.hydalpoint.com/www/wp-content/plugins/glossary-by-codeat-premium/frontend/Core/Type/LinkTooltip.php on line 49

Warning: Undefined array key "rel" in /www/doc/www.hydalpoint.com/www/wp-content/plugins/glossary-by-codeat-premium/frontend/Core/Type/LinkTooltip.php on line 49

Warning: Undefined array key "rel" in /www/doc/www.hydalpoint.com/www/wp-content/plugins/glossary-by-codeat-premium/frontend/Core/Type/LinkTooltip.php on line 49

Warning: Undefined array key "rel" in /www/doc/www.hydalpoint.com/www/wp-content/plugins/glossary-by-codeat-premium/frontend/Core/Type/LinkTooltip.php on line 49

Aditiva mohou tvořit až 70 % hmotnosti plastů. Jsou to především změkčovadla a plniva, ale také nehořlavé látky, antioxidanty, barviva, maziva atd. Tyto látky obvykle nejsou chemicky vázány v polymeru, ale jsou součástí kompozitu. Proto mohou tyto látky během používání nebo rozkladu plastového předmětu snadno migrovat z polymerové matrice.

Chemikálie mohou migrovat nejen mimo plastový předmět, ale také dovnitř. Perzistentní organické škodliviny (POP), jako jsou pesticidy (DDT) nebo PCB (polychlorované bifenyly), se vážou do polymerové matrice a putují spolu s (mikro)plasty. Velké obavy vzbuzují také těžké kovy a antibiotika. I samotný polymer může být zdrojem chemického znečištění – škodlivé jsou zejména halogenované zplodiny rozkladu, oligomery a monomery.6

Chemické znečištění vyvolané (mikro)plasty

  1. představuje další riziko pro organismy vystavené (mikro)plastům,7, 8
  2. omezuje recyklaci plastů a používání recyklovaných plastů.9

Skryté důsledky plastů

Skleníkové plyny se uvolňují v každé fázi životního cyklu plastů:

a) Těžba fosilních paliv
b) Rafinace a výroba plastů
c) Nakládání s odpady
d) Plasty v životním prostředí

Pokud výroba a využívání plastů poroste podle odhadů, mohly by tyto emise do roku 2030 dosáhnout 1,34 gigatun ročně, což odpovídá emisím, které vypustí více než 295 nových 500megawattových uhelných elektráren.10

Stávající plastové hospodářství je v zásadním rozporu s Pařížskou dohodou. Emise skleníkových plynů z plastů pravděpodobně neumožní udržet nárůst globální teploty pod 1,5 °C.10

a) Těžba fosilních paliv

Výrobci ospravedlňují plasty jako vedlejší produkt výroby paliv – uhlíková stopa těžby fosilních paliv by nezmizela, ani kdybychom plasty vymýtili. Tento argument je však zavádějící – potřebujeme snížit těžbu fosilních paliv a převést naše nároky na ekologickou energii a tento cíl musí doprovázet také omezení plastů.

b) Rafinace a výroba plastů

Rafinace plastů patří ve zpracovatelském sektoru k odvětvím s největší spotřebou skleníkových plynů – a k těm nejrychleji rostoucím.10

c) Nakládání s odpady

Plasty se primárně skládkují, recyklují nebo spalují. Spalování je hlavní příčinou emisí vzniklých při nakládání s plastovým odpadem. V celosvětovém měřítku se v příštích desetiletích očekává dramatický nárůst spalování plastového odpadu.10

d) Plasty v životním prostředí

Nezpracovaný plastový odpad má vliv na klima, protože se rozkládá. Anaerobní rozklad v oceánech a na skládkách vede k emisím metanu. Znečištění (mikro)plasty navíc narušuje největší úložiště uhlíku – nadbytek mikroplastů v oceánech zhoršuje schopnost planktonu vázat uhlík prostřednictvím fotosyntézy a dopravovat ho do hlubin oceánu.10

Společenský dopad

Dalším negativním dopadem (mikro)plastového znečištění, který by neměl být opomenut, je společenský dopad. Plastový odpad má za následek ztrátu tržeb rybářů, poškození mořského průmyslu a ztrátu příjmů z cestovního ruchu.11 Jelikož společnost těží z čistého a prosperujícího životního prostředí, měla by usilovat o jeho obnovu.

Citace

1 Walker, T. R. (Micro)plastics and the UN Sustainable Development Goals. Current Opinion in Green and Sustainable Chemistry. 2021, 30: 100497. doi: https://doi.org/10.1016/j.cogsc.2021.100497.

2 Lebreton, L., B. Slat, F. Ferrari, et al. Evidence that the Great Pacific Garbage Patch is rapidly accumulating plastic. Scientific Reports. 2018, 8(1): 4666. doi: 10.1038/s41598-018-22939-w.

3 Patil, S., A. Bafana, P. K. Naoghare, et al. Environmental prevalence, fate, impacts, and mitigation of microplastics—a critical review on present understanding and future research scope. Environmental Science and Pollution Research. 2021, 28(5): 4951-4974. doi: 10.1007/s11356-020-11700-4.

4 Lynch, J. M. Quantities of Marine Debris Ingested by Sea Turtles: Global Meta-Analysis Highlights Need for Standardized Data Reporting Methods and Reveals Relative Risk. Environmental Science & Technology. 2018, 52(21): 12026-12038. doi: 10.1021/acs.est.8b02848.

5 Asher, J., 2020. Plastic waste forms huge, deadly masses in camel guts. 15. 12. 2020. [cit. 28.4., 2021.] Dostupné z: https://www.sciencenews.org/article/camel-eating-plastic-trash-waste-deadly-masses.

6 Schmid, C., L. Cozzarini and E. Zambello. Microplastic’s story. Marine Pollution Bulletin. 2020: 111820. doi: https://doi.org/10.1016/j.marpolbul.2020.111820.

7 Browne, Mark A., Stewart J. Niven, Tamara S. Galloway, et al. Microplastic Moves Pollutants and Additives to Worms, Reducing Functions Linked to Health and Biodiversity. Current Biology. 2013, 23(23): 2388-2392. doi: 10.1016/j.cub.2013.10.012.

8 Wei, W., Q.-S. Huang, J. Sun, et al. Polyvinyl Chloride Microplastics Affect Methane Production from the Anaerobic Digestion of Waste Activated Sludge through Leaching Toxic Bisphenol-A. Environmental Science & Technology. 2019, 53(5): 2509-2517. doi: 10.1021/acs.est.8b07069.

9 Hahladakis, J. N., C. A. Velis, R. Weber, et al. An overview of chemical additives present in plastics: Migration, release, fate and environmental impact during their use, disposal and recycling. Journal of Hazardous Materials. 2018, 344: 179-199. doi: https://doi.org/10.1016/j.jhazmat.2017.10.014.

10 Kistler, A. and C. Muffett, 2019. Plastic & Climate, The Hidden Costs of a Plastic Planet. www.ciel.org/plasticandclimate

11 Pham, T.-H., H.-T. Do, L.-A. Phan Thi, et al. Global challenges in microplastics: From fundamental understanding to advanced degradations toward sustainable strategies. Chemosphere. 2021, 267: 129275. doi: https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2020.129275.