Jak se vypořádat se znečištěním (mikro)plasty

Pokud jde o plasty, všichni známe pravidlo snižuj – znovu používej – recykluj. Skoro to vypadá, že veškerá odpovědnost za znečištění plasty leží na spotřebitelích. Nezapomeňte však na životní cyklus – používání plastů je jen jednou z částí příběhu. Změna musí nastat také v petrochemickém průmyslu a v zařízeních pro nakládání s odpady. Tyto změny lze provést pouze prostřednictvím globální strategie a pravděpodobně i v měřítku legislativní regulace.

Nejúčinnější doporučení je jednoduché: okamžitě omezit výrobu a používání plastů.1 Nejúčinnější řešení jsou totiž ta, která ovlivňují počátek životního cyklu plastů.

ŽIVOTNÍ CYKLUS PLASTŮ
  POČÁTEK POUŽITÍ KONEC ŽIVOTNOSTI
SPOTŘEBITELÉ · Nižší nákupy a odmítání jednorázových plastů vytváří tlak na výrobce, aby vyráběli udržitelnější výrobky. · Plastové výrobky by se měly používat opakovaně. Životnost plastového výrobku lze prodloužit tím, že jej nabídnete komunitě – výměnou, darováním.

· Naučte se recyklovat – každé město má místní systém pro nakládání s odpady. Dodržujte pravidla nulového odpadu.

· Sbírejte plasty z okolního prostředí.
PODNIKATELÉ

· Produkce plastů by měla být snížena.

· Recyklovaný plast by měl být upřednostňován před primárním plastem.

· Plasty na biologické bázi se vyrábějí z obnovitelného uhlíku. Odpad je preferovaným primárním zdrojem.

 · Odolná konstrukce výrobku umožňuje spotřebiteli používat výrobek opakovaně.

· Nové technologie mohou zlepšit účinnost recyklace plastů.

· Přesné technologie a logistika mohou snížit množství jak řízeného, tak nesprávně řízeného technologického odpadu.

· Design výrobků snadno recyklovatelného zboží usnadňuje nakládání s odpady.

· Biologicky rozložitelné nebo kompostovatelné výrobky.
VLÁDNÍ ORGÁNY · Daň z plastů by mohla a) odvrátit pozornost od výrobků s nízkou přidanou hodnotou (jednorázové plasty). b) odvrátit pozornost spotřebitelů od nákupu a motivovat je k opětovnému použití, c) zajistit, aby udržitelné alternativy byly cenově výhodné, d) přímo financovat nakládání s odpady.

· V platnost vstoupila směrnice EU o jednorázových plastech a připravuje se omezení záměrně přidávaných mikroplastů.

· Velká Británie, Kanada a Nový Zéland již zakázaly primární mikroplasty ve smývatelných kosmetických přípravcích.

 · Recyklační zařízení by měla mít přednost před skládkami a spalovnami. Vlády by měly chránit občany před znečištěním pocházejícím z odpadů a informovat je a motivovat k udržitelnému nakládání s odpady a k bezodpadovému přístupu.

Sběr plastů

Filtrování vody za účelem odstranění všech mikroplastů je náročný a nákladný proces.2 A odstranění mikroplastů z mořského dna je nemožné. Sběr makroplastů z okolního prostředí však snižuje hlavní zdroj mikroplastů.3 Projekt Ocean Cleanup využívá dlouhé plováky k zachycení plastového odpadu na hladině v blízkosti pobřeží. Nemohou však reagovat na znečištění plasty v celé vodní mase.2

Bakteriální rozklad plastů

U Penicillium simplissimum byla pozorována mírná degradace plastů. Nocardia destiroides degradovala PE. Polyethylentereftalát (PET) byl rozkládán mikrobiálním konsorciem zahrnujícím novou bakterii Idionella sakaiensis. Kmen Pseudomonas izolovaný z půdy skládky plastů rostl na polyuretanových oligomerech a monomerech. Před třemi lety bylo zjištěno, že housenka Galleria mellonella rozkládá PE. Na zásadní průlom, který by vedl k degradaci plastů ve velkém měřítku, se však stále čeká.4

Bioplasty

Bioplasty jsou rozsáhlou skupinou materiálů, které jsou založeny na biologické bázi nebo jsou biologicky odbouratelné. V ideálním případě mají bioplasty obě tyto vlastnosti. Velkým problémem je však nedostatek důkazů o udržitelnosti a biologické rozložitelnosti těchto materiálů. Nicméně bioplasty se mohou stát řešením pro nezbytné výrobky na jedno použití, například v lékařství nebo zemědělství.

Občanské aktivity

Aktivismus

Aktivismus sám o sobě není řešením problémů, ale účinným způsobem, jak zahájit diskusi a přimět společnost k hledání řešení nejpalčivějších problémů.

Nulový odpad

Bezodpadový přístup je čím dál tím víc v módě. Proto je snazší ho následovat – vyhledejte komunitu s nulovým odpadem ve svém městě! Vyhledávejte obchody s nulovým odpadem, výměnné obchody, trhy atd.

Předcházení primárním mikroplastům

Přestože se připravuje legislativa týkající se záměrně přidaných mikroplastů, ve většině zemí jsou mikroplasty stále povoleny v mnoha každodenně používaných výrobcích. Zjistěte si obsah mikroplastů v kosmetických přípravcích zde: beatthemicrobead.org

Aktivity podniků

Společnosti velmi často uvádějí, že přispívají k plnění cílů udržitelného rozvoje. Všichni největší hráči již stanovili své operační plány a závazky.

Společnosti mohou využít hodnocení třetí strany, aby prokázaly, že plní své cíle, obvykle prostřednictvím environmentálních značek, jako je ekoznačka EU, Nordic Swan, Blue Angel atd. (Více na globalecolabelling.net)

Vlády a mezinárodní organizace

Největší dopad na snížení množství plastového odpadu měl čínský zákaz dovozu odpadu v roce 2017. Evropa snížila svůj měsíční vývoz plastového odpadu na polovinu. Další země, jako Malajsie, Thajsko a Vietnam, však plastový odpad stále přijímají.5

Evropská unie

Směrnice o jednorázových plastech (SUP) přijatá v roce 2019 se zabývá odpadem v mořích pocházejícím z jednorázových plastových výrobků, ale také z plastového rybářského vybavení a oxorozložitelných plastů. Podporuje také udržitelné alternativy, které zamezují vzniku mořského odpadu. Do července 2021 musí členské státy EU toto nařízení implementovat do vnitrostátních právních předpisů.

Omezení záměrně přidávaných částic mikroplastů připravuje agentura ECHA a mělo by vstoupit v platnost v roce 2022.

Evropská unie vyčleňuje investice na výzkum a vývoj správně recyklovatelných a/nebo biologicky rozložitelných plastů.

Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (MSFD, 2008) má za cíl chránit evropské mořské prostředí.

Akční plán pro oběhové hospodářství (Circular Economy Action Plan) přijatý v roce 2018 má za cíl chránit životní prostředí před znečištěním plasty a zároveň podpořit rozvoj a inovace. Jeho cílem je, aby do roku 2030 byly všechny plastové obaly uváděné na trh EU opětovně použitelné nebo recyklovatelné.6

Spojené národy

Cíle udržitelného rozvoje

Cíle udržitelného rozvoje stanovené v roce 2015 představují komplexní rámec, který mohou snadno přijmout vlády i firmy. Snížení (mikro)plastového znečištění přispívá k plnění většiny cílů udržitelného rozvoje. Cíl 14.1 se konkrétně zaměřuje na prevenci a výrazné snížení znečištění moří všeho druhu, zejména pocházejícího z činností na pevnině, včetně znečištění moří smetím a živinami.

Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich likvidaci (Basilejská úmluva)

Signatáři se zavazují omezit přeshraniční pohyb nebezpečných odpadů. Cílem úmluvy je zabránit přepravě odpadu z vyspělých zemí do zemí s nízkými příjmy. V roce 2019 (s platností od roku 2021) byl na seznam nebezpečných odpadů přidán i plastový odpad.

Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Stockholmská úmluva)

Původně omezovala 12 perzistentních znečišťujících látek, především pesticidů. Na černou listinu bylo přidáno mnoho dalších sloučenin. V roce 2019 byla Stockholmská úmluva přeměněna na evropské nařízení (EU 2019/1021).

Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS)

Podle úmluvy UNCLOS z roku 1982 přijmou signatářské státy zákony a předpisy k prevenci, omezení a kontrole znečištění mořského prostředí z pozemních zdrojů.

Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL)

MARPOL je hlavní úmluva Mezinárodní námořní organizace (IMO) z roku 1988 o zdrojích znečištění z lodí v mezinárodní námořní dopravě.

Akční plán IMO pro řešení problematiky plastového odpadu v mořích pocházejících z lodí

V roce 2018 se členské státy IMO dohodly na opatřeních, která mají být dokončena do roku 2025 a která se týkají všech lodí, včetně rybářských plavidel.

Londýnská úmluva (1972) a Londýnský protokol (1996)

Cílem Londýnské úmluvy a protokolu je podporovat účinnou kontrolu všech zdrojů znečištění moří. Smluvní strany přijímají účinná opatření k zabránění znečištění mořského prostředí způsobeného vypouštěním odpadů do moří.

Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)

CBD byla přijata v roce 2016 a zabývá se dopady mořského znečištění a antropogenního podmořského hluku na mořskou a pobřežní biologickou rozmanitost.

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS)

Tato úmluva v posledních letech klade větší důraz na problematiku odpadků v mořích. Smluvní strany rovněž přijaly akční plány k řešení vlivu mořského odpadu na konkrétní mořské druhy, konkrétně na želvu karetu (Caretta caretta) v Tichém oceánu a na velryby a delfíny.

Dohoda OSN o rybích populacích (UNFSA)

UNFSA obsahuje povinnosti smluvních států minimalizovat znečištění, odpad, výhozy a úlovky pomocí ztracených nebo opuštěných lovných zařízení.

Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA)

UNEA je často označována za nejvyšší světový rozhodovací orgán v oblasti životního prostředí. Stanovuje priority globálních environmentálních strategií a rozvíjí mezinárodní právo životního prostředí. Je však důležité zdůraznit, že rezoluce UNEA nejsou právně závazné, a proto jsou považovány za měkké nástroje.

FAO – Značení lovných zařízení

V červenci 2018 schválil Výbor FAO pro rybolov na svém třiatřicátém zasedání Dobrovolné pokyny FAO pro značení lovných zařízení.6

Mimoto existují vnitrostátní předpisy a legislativa týkající se mikroplastů, plastového odpadu atd., které zde nejsou uvedeny.

Citace

1 Kistler, A. and C. Muffett, 2019. Plastic & Climate, The Hidden Costs of a Plastic Planet. www.ciel.org/plasticandclimate

2 Patil, S., A. Bafana, P. K. Naoghare, et al. Environmental prevalence, fate, impacts, and mitigation of microplastics—a critical review on present understanding and future research scope. Environmental Science and Pollution Research. 2021, 28(5): 4951-4974. doi: 10.1007/s11356-020-11700-4.

3 Schmid, C., L. Cozzarini and E. Zambello. Microplastic’s story. Marine Pollution Bulletin. 2020: 111820. doi: https://doi.org/10.1016/j.marpolbul.2020.111820.

4 Mehnaz, S. and A. Javaid. Microbes and plastic waste management. Environmental Sustainability. 2020, 3(4): 337-339. doi: 10.1007/s42398-020-00149-3.

5 Filiciotto, L. and G. Rothenberg. Biodegradable Plastics: Standards, Policies, and Impacts. ChemSusChem. 2020, n/a(n/a). doi: https://doi.org/10.1002/cssc.202002044.

6 Vuola, A., 2019. Review of existing policies and research related to microplastics. https://projects.interreg-baltic.eu/projects/fanplesstic-sea-192.html

Cirkulární biotechnologická řešení

Nafigate Corporation, a.s.

© 2022

Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 – Nusle
IČ: 24166855, DIČ: CZ24166855