Zvyšující se poptávka po vyšších sklizních vedla k intenzifikaci zemědělství. Zatímco plocha zemědělské půdy vzrostla od roku 1950 o 11 %, produkce se zvýšila o 145 % 1 – především díky pesticidům a novým hnojivům. Díky nim naše populace nehladoví, hodně se však mluví o jejich negativním dopadu na životní prostředí. 2
in million tonnes
No Data Found
Obr. 1: Podle FAO3 vzrostla v letech 1990-2010 celosvětová spotřeba pesticidů. Tento nárůst je způsoben především intenzifikací v Asii a S. Americe. V Evropě a Severní Americe (není zobrazeno) se spotřeba pesticidů od roku 1990 nezvýšila (ani nesnížila). FAO odhaduje, že v roce 2018 činila celosvětová spotřeba pesticidů 4,1 milionu tun. Z toho 1,8 milionu tun bylo použito v Číně.
Agrochemikálie se do přírody dostávají čtyřmi hlavními způsoby:
Ztráty během aplikace
Ztráty do atmosféry
Odplavení agrochemikálií deštěm
Mobilita skrze půdu do podzemních vod
PesticidyPesticidy jsou přípravky a prostředky určené k eliminaci rostlinných a živočišných škůdců, k ochraně rostlin, k ochraně skladových zá… More se mohou rychle přenést do vodních toků, ale v závislosti na srážkách mohou v půdě přetrvávat i několik let. 5 Nadměrné používání pesticidů negativně ovlivňuje půdní mikroflóru – úbytek bakterií a hub vede k rychlé degradaci půdy. Nízký obsah organického uhlíku koresponduje se špatnou retencí vody a zhoršenou degradací chemických látek. Nadměrné používání hnojiv je příčinou vysokého obsahu dusíku v půdě a v okolních vodách, kde je problémem eutrofizace. 4
Hlavním nežádoucím účinkem splachů hnojiv je eutrofizacevodních toků a jezer. Zákaly poškozují rovnováhu vodního ekosystému a způsobují ztrátu biologické rozmanitosti. 6 Chemikálie, které se dostávají do podzemních vod, mohou kontaminovat i pitnou vodu. 2
2-50 % rozprašovaných agrochemikálií uniká do ovzduší právě během aplikace. 2, 7 Mnoho těkavých sloučenin se vypařuje do ovzduší i po skončení postřiku. Tyto chemické látky se přenášejí atmosférou na dlouhé vzdálenosti. V důsledku přenosu vzduchem obsahuje 62 % veškeré půdy v Evropě (nejen zemědělské) vysoké množství dusíku.4, 8
Intenzivní zemědělství přispívá jak ke ztrátě biologické rozmanitosti9 , tak ke snížení celkového počtu užitečných živočichů. Za posledních 27 let došlo ke snížení celkové biomasy hmyzu o 80 %.10, 11 Hospodářská hodnota opylovačů se odhaduje na 165 miliard USD ročně.9 Nejenže jim neplatíme mzdu, ale pesticidyPesticidy jsou přípravky a prostředky určené k eliminaci rostlinných a živočišných škůdců, k ochraně rostlin, k ochraně skladových zá… More těmto pracovníkům značně ztěžují život.12, 13 Herbicidy snižují biodiverzitu rostlin. Úbytek biologické rozmanitosti způsobuje také eutrofizace způsobená hnojivy. 9, 14 Je nezbytné si uvědomit, že zdravý ekosystémplní mnoho funkcí– bohatá biologická rozmanitost přináší přínosy pro zemědělství, rybářství a lesnictví.
No Data Found
Rezistence v tomto případě znamená sníženou účinnost pesticidů po opakovaném použití. PesticidyPesticidy jsou přípravky a prostředky určené k eliminaci rostlinných a živočišných škůdců, k ochraně rostlin, k ochraně skladových zá… More si vybírají populaci škůdců – postřik přežijí jen ti nejsilnější. Pokud se tito silní jedinci rozmnoží, další generace s velkou pravděpodobností přežije aplikaci stejných pesticidů. Nižší účinek pesticidů nutí zemědělce zvyšovat dávky chemických látek, což může uškodit přirozeným predátorům a dále snížit možnosti ochrany proti škůdcům.
1 Pretty, J. and Z. P. Bharucha. Integrated Pest Management for Sustainable Intensification of Agriculture in Asia and Africa. Insects. 2015, 6(1). doi: 10.3390/insects6010152.
2 Dhananjayan, V., S. Jayakumar and B. Ravichandran. Conventional Methods of Pesticide Application in Agricultural Field and Fate of the Pesticides in the Environment and Human Health. In: R. K. R, Thomas, S., Volova, T. and K, J. Controlled Release of Pesticides for Sustainable Agriculture. Cham: Springer International Publishing, 2020: 1-39. 978-3-030-23396-9.
3 FAO, 2020. FAOSTAT, Pesticides Use. [cit. 15.1., 2021.] Dostupné z: http://www.fao.org/faostat/en/?#data/RP.
4 Commission), D.-G. f. R. a. I. E., C. Veerman, T. Pinto Correia, et al., 2020. Caring for Soil is Caring for Life. https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/4ebd2586-fc85-11ea-b44f-01aa75ed71a1
5 Vryzas, Z. Pesticide fate in soil-sediment-water environment in relation to contamination preventing actions. Current Opinion in Environmental Science & Health. 2018, 4: 5-9. doi: https://doi.org/10.1016/j.coesh.2018.03.001.
6 Lürling, M. and M. Mucci. Mitigating eutrophication nuisance: in-lake measures are becoming inevitable in eutrophic waters in the Netherlands. Hydrobiologia. 2020. doi: 10.1007/s10750-020-04297-9.
7 Zhao, X., H. Cui, Y. Wang, et al. Development Strategies and Prospects of Nano-based Smart Pesticide Formulation. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 2018, 66(26): 6504-6512. doi: 10.1021/acs.jafc.7b02004.
8 Koolen, C. D. and G. Rothenberg. Air Pollution in Europe. ChemSusChem. 2019, 12(1): 164-172. doi: https://doi.org/10.1002/cssc.201802292.
9 Dudley, N. and S. Alexander. Agriculture and biodiversity: a review. Biodiversity. 2017, 18(2-3): 45-49. doi: 10.1080/14888386.2017.1351892.
10 Crall, J. D., C. M. Switzer, R. L. Oppenheimer, et al. Neonicotinoid exposure disrupts bumblebee nest behavior, social networks, and thermoregulation. Science. 2018, 362(6415): 683. doi: 10.1126/science.aat1598.
11 Hallmann, C. A., M. Sorg, E. Jongejans, et al. More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas. PloS one. 2017, 12(10): e0185809-e0185809. doi: 10.1371/journal.pone.0185809.
12 Beketov, M. A., B. J. Kefford, R. B. Schäfer and M. Liess. Pesticides reduce regional biodiversity of stream invertebrates. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2013, 110(27): 11039-11043. doi: 10.1073/pnas.1305618110.
13 Ewald, J. A., C. J. Wheatley, N. J. Aebischer, et al. Influences of extreme weather, climate and pesticide use on invertebrates in cereal fields over 42 years. Glob Chang Biol. 2015, 21(11): 3931-50. doi: 10.1111/gcb.13026.
14 Glibert, P. M. Eutrophication, harmful algae and biodiversity — Challenging paradigms in a world of complex nutrient changes. Marine Pollution Bulletin. 2017, 124(2): 591-606. doi: https://doi.org/10.1016/j.marpolbul.2017.04.027.
15 Richardson, J. R., V. Fitsanakis, R. H. S. Westerink and A. G. Kanthasamy. Neurotoxicity of pesticides. Acta neuropathologica. 2019, 138(3): 343-362. doi: 10.1007/s00401-019-02033-9.
16 Aloizou, A. M., V. Siokas, C. Vogiatzi, et al. Pesticides, cognitive functions and dementia: A review. Toxicol Lett. 2020, 326: 31-51. doi: 10.1016/j.toxlet.2020.03.005.
17 van den Berg, H., B. Gu, B. Grenier, et al. Pesticide lifecycle management in agriculture and public health: Where are the gaps? Science of The Total Environment. 2020, 742: 140598. doi: https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.140598.
18 Bhandari, G. An Overview of Agrochemicals and Their Effects on Environment in Nepal. Applied Ecology and Environmental Sciences. 2014, 2: 66-73. doi: 10.12691/aees-2-2-5.
19 Gillezeau, C., M. van Gerwen, R. M. Shaffer, et al. The evidence of human exposure to glyphosate: a review. Environ Health. 2019, 18(1): 2. doi: 10.1186/s12940-018-0435-5.
20 Dhananjayan, V. and B. Ravichandran. Occupational health risk of farmers exposed to pesticides in agricultural activities. Current Opinion in Environmental Science & Health. 2018, 4: 31-37. doi: https://doi.org/10.1016/j.coesh.2018.07.005.
21 Meena, R. S., S. Kumar, R. Datta, et al. Impact of agrochemicals on soil microbiota and management: A review. Land. 2020, 9(2): 34. doi
Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 – Nusle
IČ: 24166855, DIČ: CZ24166855